Glosáře

Každá položka přiřazuje zdrojový termín k jeho cílovému překladu a může mít volitelnou strukturu:

• Varianty – alternativní pravopis nebo tvary, které se mají považovat za tentýž termín (např. „cookies“ vedle „cookie“).
• Nepřekládat – uzamkne zdrojový řetězec ve výstupu v nezměněné podobě; používá se pro jména, ID produktů či identifikátory kódu.
• Zakázané překlady – překlady, které se nesmí nikdy použít (např. častý chybný překlad nebo zastaralý název).
• Kontextová nápověda – jeden řádek o tom, jak se termín používá nebo proč je ukotven. Je uvedena u ostatních volitelných údajů k termínu: slovního druhu, rodu, čísla, oboru a příkladové dvojice vět.

Většina slov do glosáře nepatří. Termín ukotvěte pouze tehdy, když je překlad skutečným rozhodnutím: jde o ne zcela zřejmý žargon, volbu v rámci stylu značky, vlastní jméno, které má zůstat v nezměněné podobě, slovo s několika způsoby psaní, které chcete sjednotit, nebo o zakázání chybného překladu.

Vynechejte zřejmé protějšky 1:1, standardní zkratky (např. atd., s.r.o.), názvy souborů a URL adresy i běžnou slovní zásobu – jejich ukotvení jen vytváří zbytečný šum. Nejste si jistí? Spusťte automatické sestavení nad dokumentem, který jste už přeložili; systém vybere kandidáty a vy je pak hromadně přijmete, odmítnete nebo upravíte. Viz Sestavení z celého dokumentu.

Stránka Glosáře člení vaši knihovnu do karet: vše, osobní, jedna karta pro každý tým a položky sdílené s vámi. Vyhledávací pole prohledává názvy i obsah, takže zadáním termínu najdete glosář, který ho obsahuje, i když jeho název o obsahu nic nevypovídá. Pokud vaše glosáře obsahují jazyky, filtr jazyků zúží seznam na jeden směr.

Každá karta zobrazuje své první dvojice termínů a jejich počty, a při najetí myší se otevře náhled s celkovým přehledem. Menu karty (⋮) obsahuje zbytek: přejmenovat, duplikovat (samostatná kopie ve vašem vlastnictví, užitečná pro odnož pro konkrétního klienta), automaticky sestavit z dokumentu, přesunout do týmu, sdílet a smazat. Při mazání budete muset zadat název glosáře, a tuto akci nelze vrátit zpět.

Samotná stránka glosáře nabízí tytéž akce. Export a Sdílet se nacházejí v jejím záhlaví a tlačítko ⋮ vedle nich obsahuje volby duplikovat, sloučit, přesunout do týmu a smazat; přejmenování se provádí ikonou tužky u názvu. Glosář, který stále čeká na kontrolu synchronizace AI, zobrazuje v horní části této stránky štítek Čeká na kontrolu a tlačítko Zkontrolovat, takže je kontrola dostupná, aniž byste se museli vracet do knihovny.

U každého řádku s termínem najdete tlačítko pro vyhledání výskytů. To otevře v postranním panelu editoru kartu Hledat (také Cmd/Ctrl+Shift+F) s předvyplněným termínem a všemi jeho variantami a vypíše každý blok, ve kterém se některý z tvarů vyskytuje, i s počtem výskytů pro daný tvar. Bloky, ve kterých je zdrojový termín přítomen, ale v překladu chybí ten cílový, jsou označeny příznakem. Slouží to tedy jako bezplatná namátková kontrola konzistence: jde o shodu přesného textu, je to okamžité, bez AI a zdarma. Hloubkovou variantou této kontroly je AI audit glosáře uvedený níže.

Tentýž panel funguje i jako prosté vyhledávání slov: napište cokoli, zvolte zdroj, překlad nebo obě strany a kliknutím na výsledek na něj přejdete. Ze stránky Glosáře se otevře v dialogovém okně s výběrem dokumentu. Viz Editor.

Nastavte u glosáře zdrojový a primární cílový jazyk a poté podle potřeby přidejte další cílové jazyky. Stránka glosáře je uspořádá do matice: jeden řádek pro každý termín, jeden sloupec pro každý jazyk. U každého z nich je uveden počet vyplněných termínů, aby byly vidět případné mezery.

Každý jazyk obsahuje kompletní profil termínu, nikoli jen prostý překlad. Kromě samotného překladu obsahuje jazyk i vlastní zdrojová synonyma, další přípustné překlady, zakázané překlady, rod a číslo, vzorovou dvojici, poznámku a vlastní příznak „nepřekládat“ – termín tak může zůstat v polštině nepřeložený, zatímco v češtině přeložený bude. Primární cílový překlad zůstává v hlavním poli termínu. Celý editor termínu se otevírá ze stránky glosáře a pomocí ikony nastavení na řádku termínu v postranním panelu editoru; výběrem jazyka v horní části pak přepínáte, profil kterého jazyka právě upravujete.

Jazyk, který jste přidali, ale nevyplnili, zůstane všude prázdný. Transept nikdy nezobrazuje ani nepoužívá hodnotu jednoho jazyka namísto jiného. Dokument, pro jehož jazyk nemá glosář vytvořený profil, pak načítá pouze zdrojové termíny a jejich podrobnosti na úrovni zdroje.

Doplnit pomocí AI se nachází u každého přidaného jazyka – je to tlačítko s ikonou jiskry na štítku jazyka na stránce glosáře a v záhlaví detailu glosáře v postranním panelu editoru. Vytváří kompletní profily pro termíny, které v daném jazyce žádný nemají, a všechny stávající položky ponechává beze změny, takže druhé spuštění po částečném doplnění stojí jen to, co zbývá.

Při spuštění systém načte jeden z vašich dokumentů, díky čemuž návrhy odpovídají tomu, jak slova skutečně používáte. Pokud funkci spustíte z editoru, použije otevřený dokument; ze stránky glosáře se vás zeptá, který odpovídající dokument má načíst. Vezme výskyty každého termínu z daného dokumentu, jejich aktuální překlady a veškeré otevřené komentáře k těmto pasážím.

V dialogovém okně se zobrazí horní limit „až N slov“, protože účtovány jsou pouze profily, které se skutečně vytvoří, a to podle počtu slov zdrojového termínu. Úryvky dokumentů a komentáře, které systém čte jako kontext, jsou zdarma.

Vše, co systém vytvoří, je označeno k revizi: v překladech lze tyto položky použít okamžitě, ale zůstávají označené příznakem, dokud je neschválí člověk. Tlačítka Schválit a Odmítnout najdete v buňce matice i v postranním panelu. Menu v záhlaví jazyka umožňuje schválit nebo odmítnout vše čekající najednou a ruční úprava profilu jej schválí automaticky. Odmítnutí smaže položku vytvořenou AI a ponechá buňku prázdnou. Dokud něco čeká na vyřízení, na kartě glosáře v knihovně se zobrazuje štítek N k revizi AI. Tímto způsobem lze doplnit pouze jazyky, které jste přidali; primární cílový jazyk zůstává spravován ručně.

Otevřete nabídku ⋮ na kartě v knihovně, stejnou nabídku na stránce samotného glosáře nebo v postranním panelu editoru a zvolte Sloučit…. Vyberte glosář, který chcete přidat. Ten se pouze načte a nic se v něm nezmění. Sloučení je zdarma: v žádném směru se neodečítají žádná slova.

Samotným výběrem se ještě nic nezapisuje. Otevře se přehled toho, co by sloučení provedlo: kolik položek přidá, kolik prázdných míst zaplní tam, kde pro daný jazyk chyběl překlad, kolik jich přeskočí, protože se obě strany shodují, a kolik jich má na každé straně jiný překlad. O každém takovém případu rozhodujete na samostatném řádku: můžete odmítnout příchozí položku, odmítnout doplnění a vyřešit každý rozpor přímo na řádku, kde vidíte obě hodnoty před sebou. Tlačítka Ponechat vše a Převzít vše vyřeší rozpory najednou, pokud je nechcete procházet jednotlivě. U dlouhých seznamů se zobrazí prvních 30 položek s celkovým počtem vedle nich a zbytek se řídí tím, která z těchto dvou voleb je právě aktivní. Dokud nestisknete Sloučit, nic se nezapíše.

Jazyky nemusíte nastavovat předem. Pokud některý z glosářů nemá nastavený zdrojový a cílový jazyk, Transept je vyčte z jeho položek a uloží je ještě před spuštěním sloučení. Díky tomu se náhled i samotný zápis shodují v tom, kam která hodnota patří. Zcela nový prázdný glosář převezme jazyky z toho, co do něj slučujete – právě díky tomu funguje postup „vytvořit jeden a sloučit do něj několik dalších“. Dva glosáře, které zůstanou bez označení jazyků, se sloučí postaru: jeden cílový sloupec do druhého.

Sloučení se zastaví ve dvou případech. Jeden glosář své jazyky zná, ale u druhého se položky nepodařilo načíst: v takovém případě je nastavte ručně na stránce daného glosáře a zkuste sloučení znovu. Nebo mají oba glosáře různé zdrojové jazyky, což nelze nijak sladit, protože jejich zdrojové termíny zkrátka nejsou ve stejném jazyce.

Dokud je obrazovka sloučení otevřená, Literess vám může říct, co aktuálně obsahuje, a tato nastavení za vás změnit. Stisknutí tlačítka Sloučit je však stále na vás. Viz Co Literess umí.